Dezinformace a propaganda se na sociálních sítích i v médiích dnes šíří rychleji než kdy dřív. Jen za jediný den může internetem kolovat až 120 falešných článků zaměřených na ovlivňování veřejného mínění. V předvolebním období a v době intenzivních debat o Evropě nebo Ukrajině to znamená zásadní zásah do atmosféry ve společnosti. Jak rozpoznat manipulaci, rozumět rizikům a proč právě letos může „fake news“ určit směr našich voleb? Pokračujte ve čtení a zjistěte to.
Vlna dezinformací překonává běžné zpravodajství
Nové analýzy odhalují, že prokremelské dezinformační weby v posledních měsících produkují v Česku denně až 120 falešných zpráv. To je dvakrát až třikrát více než článků z hlavních serverů jako je ČT24 nebo iDNES.cz. Velká část obsahu má jasně protiukrajinský ráz a útočí na témata kolem NATO, EU nebo migrace. Využívají přitom boty, influencry či moderní AI nástroje, které umožňují rychlou a levnou výrobu obsahů, jež maskují za „nezávislé zdroje“.
Objem obsahu porovnán s tradičními médii
| Typ zdroje | Nové články/den |
|---|---|
| Hlavní zpravodajské servery | 40–50 |
| Prokremelské dezinformační weby | 120 |
| Ověřené nezávislé platformy | 20–30 |
Algoritmy sociálních sítí tento obsah často ještě zvýrazní, což přispívá k jeho masivnímu šíření. Podle výroční zprávy BIS za rok 2024 se ruské aktivity zaměřují právě na posílení těchto jevů – s cílem rozdělit společnost a znejistit důvěru ve stát.
Jaký vliv mají fake news na náladu ve společnosti
Tento informační tlak se obzvlášť silně projevuje v debatách o evropské politice nebo pomoci Ukrajině. V některých regionech dokážou falešné zprávy oslovit až 30 % obyvatel, často ty aktivní zejména na diskusních fórech a mezi staršími uživateli internetu. Výsledky studií naznačují, že právě fake news mohou podle nálad ovlivnit až 10 % rozhodnutí voličů.
Ředitel BIS Michal Koudelka letos varoval před možným ovlivněním nadcházejících voleb ruskou propagandou a označil ji za největší současnou hrozbu pro naši bezpečnost.
Šíření dezinformací navíc posiluje nedůvěru v instituce a rozděluje společnost na jednotlivé názorové skupiny. Právě to je dlouhodobá strategie těchto kampaní – vzbudit pocit ohrožení, ochromit veřejnou diskusi a podpořit extremistické názory.
Známé případy a techniky ovlivňování
Konkrétní příklady z posledních měsíců ukazují, jak prokremelské struktury využívají deepfake videa, falešné profily na sociálních sítích či články s podvrženými citacemi. Například v lednu 2025 BIS odhalila falešné video s prezidentem Petrem Pavlem šířené prostřednictvím ruských státních médií. Podobně byly využity podvržené příspěvky údajně od známých českých politiků, a to zejména v období těsně před volbami.
Příklad ukazuje, že dnes se nemusíme bát jen textových lží – umělá inteligence umožňuje vytvoření téměř dokonalých kopií hlasů či tváří a to vše se šíří po sítích jako lavina.
Kdo dezinformace šíří a proč to funguje
Za šířením obsahu stojí nejen organizované skupiny v zahraničí, ale i podplacení influenceři, botnety a účty na sociálních sítích, které napodobují domácí uživatele. Falešné zprávy jsou často velmi stručné, emocionální a přehledné. Lidé je tedy přečtou rychle a rádi sdílejí dál, někdy i nevědomky. Falešné články navíc často hrají na strach či rozhořčení, což jsou emoce, které se lavinově šíří v komunitách.
Jak se efektivně bránit? Ověřené rady a užitečné tipy
Bez ohledu na to, jestli jde o článek o válce, energetice nebo migraci, základní pravidla ochrany před dezinformacemi jsou stále stejná:
- Ověřujte zdroj:Důvěryhodné informace hledejte na serverech s doménou „.cz" a jasnou redakcí.
- Používejte fact-checking:Služby jako Demagog.cz nebo EUvsDisinfo nabízejí rychlou kontrolu faktů.
- Nepodléhejte emocím:Pokud je článek psán v rozbouřeném tónu, je lepší si ho narychlo ověřit, než ho šířit.
- Sdílejte s rozvahou:Podezřelé příspěvky nikdy neposílejte dál bez vlastního ověření.
- Blokujte podezřelé účty:Pokud narazíte na očividně dezinformační profil, dejte mu stopku a nahlaste jej správci sítě.
Stát a bezpečnost: Co se už děje
Místní instituce nespí – BIS aktivně monitoruje a analyzuje nebezpečné vlivové operace a vláda zvažuje přísnější regulace včetně možnosti blokování extrémních zahraničních webů. Pravidelné BIS zprávy pomáhají odhalit nejen původ obsahu, ale také aktuální trendy v šíření falešných zpráv. Bezpečnostní experti varují, že podobné snahy o ovlivnění voleb, jaké známe z minulosti, jsou letos ještě agresivnější než dřív.
Z vlastního pohledu musím říct, že citlivost na manipulaci kolem voleb a důvěra ve spolehlivé novinářské zdroje je dnes zásadní. Vidím, jak rychle se mimořádně sdílená informace dokáže stát „pravdou“ pro širokou skupinu lidí, pokud si ji nikdo neověří. Proto si dvojnásob hlídám, odkud informace pochází a než cokoliv sdílím, dávám si čas na rozmyšlenou.
Konec v pasti fake news: Zdravý rozum jako nejlepší ochrana
Ruské dezinformace představují v roce 2025 největší hrozbu naší informační bezpečnosti. Umělá inteligence a sociální sítě poskytují nové možnosti manipulačním kampaním, ale konečný filtr máme stále v rukou každý z nás. Pravidelným ověřováním zdrojů, využíváním fact-checking platforem a schopností udržet si kritický odstup můžeme společně chránit naši debatu. Je důležité zůstat v obraze a nevěřit všemu, co se na první pohled tváří jako pravda – právě o to v boji proti dezinformacím jde.
- Jak poznám, že jde o dezinformaci?Nejčastější znaky jsou anonymní zdroj, absence ověření z více stran a silně emotivní jazyk. Důvěryhodné zdroje lze většinou snadno dohledat.
- Jaký je rozdíl mezi dezinformací a klamavou reklamou?Dezinformace má za cíl manipulovat veřejným míněním politicky nebo společensky, zatímco klamavá reklama usiluje převážně o zisk.
- Pomůže blokace dezinformačních webů?Může snížit šíření nejgrotesknějších fake news, ale klíčová je hlavně mediální gramotnost – tedy schopnost informace filtrovat a ověřovat.
- Které instituce v ČR dezinformace sledují?Klíčovou roli plní BIS, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost a některé neziskové projekty specializované na fact-checking.
Komentáře