Určitě jste už slyšeli, že daňová zátěž u nás roste. Možná se ale ptáte, jak moc se skutečně změnila a co to znamená v praxi. V době, kdy se blíží volby a politici často mluví o daních i státním rozpočtu, není snadné pochopit, kolik peněz vlastně putuje do státní pokladny a kdo to nejvíce pocítí. Právě proto má smysl podívat se podrobněji na čísla i konkrétní změny, ke kterým v posledních letech došlo.
Jak se měnila daňová zátěž v posledních letech
Podle ministerstva financí činila v roce 2021 daňová zátěž 32,7 % HDP, v roce 2025 už 33,1 % HDP. Tyto čísla jasně ukazují nárůst povinných odvodů během čtyř let, i když ve veřejném prostoru často slýcháme, že se naopak snižuje. Pro představu: průměr v Evropské unii dosáhl v roce 2021 až 40,6 % HDP, naše úroveň tak byla stále o něco nižší.
Stát vybírá více peněz než dřív
Růst daňové zátěže potvrzují i absolutní čísla. V roce 2021 činily daňové příjmy bez sociálních odvodů 1 bilion Kč, v roce 2025 už 1,42 bilionu. Růst je tedy za čtyři roky opravdu výrazný, ačkoliv přímo úměrně neroste naše ekonomika – HDP se v roce 2021 zvýšilo o 3,3 %, o čtyři roky později už jen o 1 %.
Proč se daně zvyšují? Konsolidační balíček a konkrétní opatření
Velkou roli sehrál tzv. konsolidační balíček, přijatý v roce 2024. Ten obsahoval několik opatření:
DPH – klíčové změny v roce 2024
Za pozornost stojí i DPH. V roce 2024 došlo ke sjednocení snížených sazeb DPH na 12 %. Například některé potraviny, které spadaly předtím do sazby 10 %, nyní podléhají právě 12 % DPH. To znamená, že u části základních nákupů může člověk pocítit menší rozdíl, než se čekalo, ale jinde je nárůst patrnější.
Srovnání daňové zátěže a ekonomického růstu
| Rok | Daňová zátěž (% HDP) | Růst HDP (%) |
|---|---|---|
| 2021 | 32,7 | 3,3 |
| 2024 | 33,1 | 1,0 |
| 2025 | 33,1 | 1,0 |
Náklady na práci a jejich dopady
Významnou položkou jsou i náklady na pracovní sílu. Zatímco v roce 2024 vzrostly v EU meziročně o 5,5 %, tady růst zpomalil. Tlak na firmy je ale stále cítit – zvláště ve chvíli, kdy se zvyšují i odvody a přímé náklady zaměstnavatelů.
Výsledná daňová zátěž se skládá nejen z povinných daní, ale také z odvodů a dalších poplatků, které postupně ovlivňují rozpočty domácností.
Koho změny zasáhly nejvíc?
Ekonom Jakub Komárek upozorňuje hlavně na nárůst zdanění práce. Kritickým místem zůstává velikost daňového odpočtu na poplatníka, který se navzdory politickým slibům dlouhodobě nenavyšoval. Nejvíce tak dopadá vyšší daňová zátěž na lidi s nízkými a středními příjmy, kteří nemají možnost uplatnit si větší slevy či odpočty.
- Menší odpočet znamená vyšší efektivní zdanění mzdy
- Zvýšení zdravotního pojištění zasahuje všechny zaměstnance
- Změny DPH nejvíce pocítí domácnosti při běžných nákupech
- Vyšší daň z nemovitosti znamená promítnutí do nákladů na bydlení
Rozdíly v pohledech na náklady a příjmy státu
Zatímco ministerstvo financí hodnotí daňovou zátěž podle skutečného vybírání daní a HDP, různé ekonomické instituce přistupují k otázce jinak. Některé berou v úvahu až samotné výdaje státu, což vede v diskusi k odlišným číslům. To je důležité sledovat zejména ve chvíli, kdy debatu dominují předvolební prohlášení.
Osobní pohled: Co říká každodenní zkušenost s daněmi
Když v obchodě platím za běžný nákup víc než dřív, všimnu si rozdílu i tam, kde by mě to nikdy nenapadlo – třeba u hraček nebo některých potravin. Administrativní změny se promítnou i do mojí práce, kdy vyšší odvody pocítím už při měsíční výplatě. Není to drobná změna – na konci roku je těch pár stovek rozdíl znát.
Co si zapamatovat: Klíčová fakta o daních a daňových změnách
Daňová zátěž během posledních let zřetelně vzrostla a stát vybírá řádově víc peněz než před pěti lety. Změny nejvíce pociťují domácnosti při běžných výdajích (navýšení DPH), zaměstnanci kvůli zdravotnímu pojištění a rostoucím odvodům. Tato situace se přímo propsala i do daňových příjmů a nastavování státního rozpočtu. Vývoj HDP zpomaluje, a proto se o to důkladněji sledují všechny daňové reformy a jejich dopady na každodenní život.
- Jakou část platu dnes odvádím státu na daních a odvodech?V průměru aktuálně připadá daňová zátěž na úrovni 33,1 % HDP. Skutečný podíl záleží na výši mzdy, ale pro většinu lidí se pohybuje mezi 25–35 %.
- Proč se zvýšila DPH u některých potravin?V rámci konsolidačního balíčku byly snížené sazby DPH sjednoceny na 12 %, což zvýšilo DPH u některých zboží z 10 % na 12 %.
- Které sociální skupiny pocítily nárůst daní nejvíc?Hlavně lidé s nižšími a středními příjmy, kteří nemohou využít větší daňové úlevy, a podnikatelé kvůli vyšším odvodům.
- Co ovlivňuje růst daňových příjmů?Především vyšší odvody na zdravotní pojištění, růst DPH i daně z příjmů firem. Také nové výplatní sazby a zrušení některých slev se na výběru podepsaly.
Komentáře